Mezi českými majiteli malých zvířat jsou velice rozšířené mnohé mýty o výživě koček a psů, které jsou nejen nepravdivé nebo zavádějící, ale mohou být i nebezpečné. Výsledky výzkumu komentuje MVDr. Markéta Bosáková, veterinární lékařka a odbornice na výživu koček a psů z firmy Royal Canin.
Článek jsme přinesli v čísle 5-6/2018 (na str. 15) – zde najdete průzkum celý, jak jsme v časopisu slíbili.

Výsledky cíleného průzkumu^*] potvrdily, že mezi českými majiteli malých zvířat jsou velice rozšířené mnohé mýty o výživě koček a psů, které jsou nejen nepravdivé nebo zavádějící, ale mohou být i nebezpečné. Jaké jsou nejčastější mýty o výživě koček a psů a jak je to doopravdy?

Mýtus č. 1: Kočky a psi potřebují pestrý jídelníček a jejich krmivo musí být chutné.

Z průzkumu vyplynulo, že 94 % respondentů neví, že zvířata nevnímají chuť. Více než polovina respondentů (59 %) je přesvědčena, že není problém měnit stravovací návyky psů.

Kočky a psi mají výrazně méně chuťových pohárků než lidé, proto vybírají krmivo čichem, zatímco chuť krmiva téměř nevnímají. Kočky vůbec nerozeznávají sladkou chuť, a tak sladkou odměnu příliš neocení. Prvním faktorem, které zvíře vyhodnocuje, je vůně krmiva. Dalšími kritérii výběru jsou konzistence potravy a tvar granulí. Je známo, že atraktivnost lidské stravy zvyšuje její struktura, křupavost nebo jemnost, a zvířata jsou tyto vjemy ještě významnější. Kočky odmítají suchou stravu rozdrcenou na prach i v případě úplného vyhladovění, přestože v granulované formě to samé krmivo přijímají s chutí. Menší plemena psů a koček většinou odmítají granule s ostrými hranami a preferují tvary oválné a cylindrické. Velikost granulí by měla odpovídat tvaru a velikosti čelistí. Příliš malé granule mohou být polykány celé a způsobovat hltavost, příliš velké granule mohou odradit od uchopení krmiva zuby a ochutnání.

Kočky a psi nemají ve slinách trávicí enzymy a jejich trávicí trakt je ve srovnání s lidským v poměru k celkové tělesné hmotnosti čtyřikrát kratší. Správné trávení ovlivňují bakterie, které osidlují střevo. Tyto bakterie potřebují určitou dobu, aby se na konkrétní potravu adaptovaly. Při častých změnách krmiva se nedokáží rychle přizpůsobit, potrava je hůře trávena, což může vést až k zažívacím potížím. Proto je třeba krmit kočky a psy dobře stravitelnou potravou a používat stejné krmivo, aby na něj byla střevní mikroflóra dobře adaptovaná. U kvalitních průmyslových krmiv s kompletním složením je každá krmná dávka vypočítána tak, aby obsahovala všechny potřebné živiny pro konkrétní zvíře. Pestrost takového krmiva je zajištěna obsahem všech potřebných živin, a proto není třeba ho obměňovat nebo doplňovat.

Mýtus č. 2: Kvalitu krmiva lze posoudit podle seznamu obsažených složek.

Výsledky průzkumu potvrdily, že 79 % chovatelů posuzuje kvalitu krmiva podle seznamu složek uvedených na obalu.

Kvalitu krmiva je třeba hodnotit podle množství výživných látek, tj. cukrů, tuků, bílkovin, vitaminů a minerálních látek, nikoli podle seznamu složek, které jsou uvedené na obalu. Kočky a psi potřebují získat z každé krmné dávky 47 různých živin, proto je pro jejich správnou výživu důležitá kompletní a vyvážená strava. Kompletní krmivo je velmi složité připravit v domácích podmínkách, protože domácí nebo syrová strava často neobsahuje všechny potřebné vitaminy a minerální látky. Množství výživných látek by mělo odpovídat věku zvířete, jeho fyziologickým potřebám a hmotnosti, protože zcela odlišné nároky budou mít čivava a německá doga.

Dalším důležitým kritériem pro hodnocení kvality krmiva je stravitelnost, která reflektuje využitelnost bílkovin organismem a orientačně ji lze posoudit podle kvality stolice. Dlouhodobé krmení nekvalitními bílkovinami se pak projevuje špatnou kvalitou srsti nebo zhoršeným trávením. Záruku kvalitního složení a vysoké stravitelnosti krmiv mohou poskytnout jen renomovaní výrobci se zázemím výzkumného centra, kde krmivo formulují certifikovaní nutriční poradci a před uvedením na trh ho pečlivě testují. Navíc jsou schopni garantovat kvalitu a zdravotní nezávadnost surovin, ale i bezpečnosti výrobního procesu včetně skladování a distribuce.

Mýtus č. 3: Výživové potřeby koček a psů jsou podobné jako u lidí.

Téměř polovina dotázaných (45 %) se domnívá, že lidé a zvířata mají stejné stravovací potřeby.

Kočky a psi neposuzují potravu podle chuti, ale hodnotí ji čichem. Jsou totiž vybaveni podstatně větším množstvím čichových buněk, a díky tomu mají kočky ve srovnání s člověkem 3x a psi 10x lepší čich. Chuťovými pohárky však příliš obdařeni nejsou. Psi jich mají 6x méně než lidé a kočky dokonce 18x méně. Na rozdíl od lidí neobsahují sliny koček a psů trávicí enzymy a jejich trávení je proto méně účinné. Výrazně se liší také délka přijímání potravy. Zatímco člověk konzumuje potravu přibližně 1 hodinu denně, psovi stačí 1-3 minuty na každých 100 g přijaté stravy. Vzhledem k tomu, že jsou psi velice hltaví, potřebují vysoce stravitelnou stravu ve dvou až třech krmných dávkách za den. Kočky rády ochutnávají a samy si zvolí, kdy budou jíst. Obvykle v průběhu dne přijmou cca 10 krmných dávek o hmotnosti 5-6 gramů na jednu dávku.

Vzhledem ke všem těmto odlišnostem mají kočky a psi zcela jiné výživové potřeby než lidé. Potřebná skladba živin, tj. cukrů, tuků, bílkovin, minerálních látek a vitaminů není u zvířat stejná, jako u lidí. Ve stravě koček a psů musí být oproti lidské stravě podstatně větší podíl bílkovin, naopak cukrů by zde mělo být méně. Z důvodu výrazně kratšího trávicího traktu a odlišného způsobu trávení potřebují zvířata lépe stravitelnou potravu, aby mohla být jejich organismem dobře využita.

Mýtus č. 4: Kočky a psi by neměli konzumovat obiloviny.

Nadpoloviční většina dotázaných (59 %) se domnívá, že krmivo by nemělo obsahovat pšenici, kukuřici a lepek.

V souvislosti se současnými výživovými trendy se mnoho lidí domnívá, že obiloviny jako kukuřice nebo pšenice nemají žádnou nutriční hodnotu a pro výživu koček a psů mohou být dokonce škodlivé. Vědecké studie však dokazují, že opak je pravdou a obiloviny poskytují malým zvířatům mnoho dobře stravitelných výživných látek, např. esenciální aminokyseliny a esenciální mastné kyseliny, vitaminy, minerální látky, sacharidy a prospěšnou vlákninu. Pšeničný gluten chrání buněčné membrány před volnými radikály z vnějšího prostředí, dobře stravitelné škroby a vláknina poskytují energii a prospívají trávicímu systému.

Pšeničný lepek obsahuje až 80 % bílkovin, z nichž je přibližně 99 % stráveno a využito. V krmivech pro domácí zvířata se pšeničný lepek používá jako vynikající zdroj esenciálních aminokyselin a vhodně doplňuje ty, které jsou obsaženy v živočišných složkách. U lidí může lepek způsobovat celiakii, ale u koček nebylo toto onemocnění nikdy zjištěno a objevilo se pouze u jediné rodiny irských setrů v Anglii. Obavy z alergie na lepek nejsou u koček a psů na místě a bezlepková dieta jim rozhodně neprospívá. Správně zpracované obiloviny jsou nedílnou součástí správné výživy koček a psů, neboť ji obohacují hodnotnými živinami, které není možné získat z výlučně masité stravy.

Mýtus č. 5: Nejdůležitějším ukazatelem kvality krmiva je vysoký obsah masa.

Téměř sedm dotázaných z deseti (67 %) se domnívá, že pro zvířata jsou vhodnější živočišné bílkoviny než rostlinné. Vysoký podíl masa považuje za nejdůležitější kritérium při výběru krmiva pro psy 60 % respondentů a při výběru krmiva pro kočky 65 % respondentů.

Podle Veterinární asociace lékařů malých zvířat jsou nejdůležitějšími kritérii při výběru krmiva jeho zdravotní nezávadnost, výživná hodnota a vhodnost pro daného jedince. Kvalitu krmiva nelze posuzovat podle množství masa a dalších ingrediencí, použitých pro výrobu. Důležité je zaměřit se na obsah výživných látek, které může organismus zvířete využít pro důležité funkce, např. růst svalů a obnovu tkání. Údaj o množství masa použitého k výrobě krmiva může být značně zavádějící. Čerstvé maso obsahuje až 85 % vody a pouze 10-30 % bílkovin. Podstatně hodnotnějším a koncentrovanějším zdrojem bílkovin je dehydrované maso, ze kterého je voda odstraněna, a tak může obsah bílkovin dosahovat až 90 %. Navíc velké množství kvalitních, vysoce stravitelných bílkovin s obsahem esenciálních aminokyselin je obsaženo v rostlinných zdrojích.

Mýtus č. 6: Kuřecí maso není pro výživu koček a psů vhodné, protože je alergenní.

Každý desátý respondent se domnívá, že psi a kočky mají alergii na kuřecí maso, a každý pátý se obává, že vnitřnosti snižují kvalitu krmiva.

Kuřecí maso má ve výživě koček a psů významnou roli, protože obsahuje vysoce stravitelné bílkoviny, esenciální aminokyseliny a vitaminy. Navíc je bohatým zdrojem vápníku a fosforu. Výborné nutriční vlastnosti mají i kuřecí vnitřnosti, například kuřecí játra jsou bohatým zdrojem vitaminu A a D3. Kuřecí kůže je nutričně přínosná zase díky vysokému obsahu živočišného tuku.

Ačkoli v lidském jídelníčku je kuřecí maso velice oblíbené a považované za dietní, mezi chovateli se netěší dobré pověsti, ti se mu často vyhýbají. Přitom renomovaní výrobci používají pro výrobu krmiv svalovou hmotu, nikoli masokostní moučku nebo separáty.  Alergie u zvířat jsou nejčastěji způsobeny alergeny z vnějšího prostředí. Jen 10 % alergií je potravinových a reakce na kuřecí maso se vyskytují zcela výjimečně.

*] Průzkum veřejného mínění provedla výzkumná agentura NMS Market Research na podzim 2017 na vzorku 511 majitelů domácích mazlíčků.